Co to vlastně ta deprese je?
Ahoj moji milý čtenáři, nebo možná je správněji říct ahoj, moje milá obrazovko, která ty slova zachycuje? Dnes bych s vámi ráda načala téma, které mi není cizí a které, bohužel, není cizí ani společnosti kolem nás. Řeč je o depresi. Nevím, jak vy, ale já si pod tím slovem představím něco jako šedý oblačný den, kdy sluníčko prostě nechce vykouknout. Deprese je ale mnohem více než špatná nálada nebo chmurný den. Je to seriózní zdravotní stav, který dokáže ovlivnit každou oblast života, od práce až po vztahy. Může být stejně zrádná jako můj kocourek Mrkev, když má svůj den a rozhodne se zdánlivě z ničeho nic zaútočit na nevinné klubíčko vlny. A tak, podobně jako Mrkev, i deprese někdy přepadne nečekaně.
O jakých příznacích mluvíme?
Deprese jako taková je mistrná v maskování. Znáte to, když chcete vyjít ven a snažíte se předstírat, že to, co jste si na sebe navlékli, je naprosto skvělý outfit, i když ve skutečnosti to vypadá, jako byste se oblékali po tmě? No, deprese je v tomto expert. Často může začít nenápadně, možná jen jako pocit únavy nebo ztráta zájmu o aktivity, které člověka dříve bavily. Chvilku si říkáte, že jste jen trochu unavení nebo že se vám prostě nechce, ale může to být první znamení, že něco není v pořádku. Dalším příznakem může být neustálý pocit smutku, takový, který vám sedne na ramena a jen tak se nenechá setřást jako prach s knihovny. A nemluvě o tom, že se může objevit i změna chuti k jídlu, problémy se spánkem nebo dokonce fyzická bolest. To všechno jsou signály, které by si zasloužily pozornost.
Deprese a její masky
Nejen na karnevalech se setkáváme s maskami. Deprese je zrádná v tom, že se může tvářit různě. Například si často lidé myslí, že někdo je lenivý, když neustále odkládá úkoly nebo má problém se soustředit. Ale co když lenost není lenost, ale signál hlubšího problému? Nebo co takhle podrážděnost? Mnoho lidí, a já včetně, si občas hrají na malého ostrého českého kaktuse. To ale může být maska skrývající boj s naší psychikou. A když se někdo směje na celé kolo a vypadá, že je pořád v pohodě, můžeme si myslet, že vše je v nejlepším pořádku. Ale co když ten smích je jenom obranná hradba proti vnitřním démonům? Deprese může mít tolik tváří, kolik je emoji na našich smartphonách a občas dokáže být hodně kreativní ve svém maskování.
Co říkají čísla a studie
Já jsem sice blogerka, ale občas se mi podaří chytnout nějaké to statistické či vědecké číslo za pačesy. A víte co? Ty čísla nám můžou o deprese vyprávět zajímavé příběhy. Víte třeba, že podle různých studií trpí depresí okolo 5 % dospělé populace v České republice? To je jako kdyby celý Brno potkal mrak smutku. A co víc, čísla naznačují, že ženy mají bohužel tu "čest" být v depresi častěji než muži. Jestli je to kvůli tomu, že jsme citlivější na sociální tlaky nebo nám prostě chybí ten mužský "nezničitelný" gen, to nechám na vědcích, ale je to smutná statistika.
Společnost a její reakce
Ale hej, co takhle sociální kontext? Jak na lidi s depresí reaguje se svíčkou v ruce náš dobrotivý společnostní systém? No, řekněme, že stejně jako ten můj kocourek Mrkev, který se sice snaží chovat jako gentleman, ale občas prostě padne do misky s vodou a pak to vypadá, jako bych doma měla osobního deště. Někdy je to prostě nepředvídatelné a nepochopení. Stereotypy a stigma kolem duševních onemocnění stále přetrvávají a mnozí lidé bojující s depresí se cítí odsunuti nebo nepochopeni. A protože mluvit o svých pocitech a prožitcích je někdy těžké jak přenést pětilitrový nakládaný hermelín na piknik v rukou, tak to pro někoho může být další bariéra v hledání pomoci.
Zkušenosti v naší kůži
Dám vám tu svou pravou ruku na přísahu, že vám něco povím i ze své vlastní zkušenosti. Měla jsem období, kdy se mi všechno zdálo špatné a zdánlivě i ta nejjednodušší úloha se mi změnila v mission impossible. Ačkoli nemám na svém kontě diagnózu, tak jsem si šla několikrát pro radu k odborníkovi a spolu jsme přišli na to, že si můj vnitřní kocourek Mrkev zahrává se špatnými náladami a potřebuji mu nastavit hranice. Což mám za to, že je v podstatě dobré - nepodceňovat signály, které nám naše tělo a mysl dávají, a nebojíme se o tom promluvit s někým, kdo nás může nasměrovat.
Pohled na pomoc a léčbu
No a jak to vypadá, když se rozhodneme vzít bitvu s depresí do svých rukou? Představte si, že je to jako trénink ve fitku. Chce to čas, úsilí a někdy i trochu bolesti, ale výsledky můžou být úžasné. Rozhovory s psychoterapeutem můžou odhalit skryté vzorce myšlení a naučit nás, jak se s nimi vypořádat. Antidepresiva pro některé mohou být takové to zázračné posilovací přiříznění, které pomůže tělu a mysli najít cestu zpět do "fitness formy". A pak jsou tu ještě různé způsoby, jak pečovat o své duševní zdraví, jako je meditace, cvičení nebo učení se nových dovedností. Je to jako pestrobarevný bufet možností, z kterého si můžeme naplácnout tác až po okraj.
Podpora od okolí - rodina a přátelé
A teď, milí přátelé, pojďme si povědět o tom, jak důležití jsou lidé kolem nás, když se potýkáme s modrými myšlenkami. Představte si, že vás potápění v blátivém rybníčku smutku pozve i na party a vy se snažíte tam nejít, ale ono to bláto je hodně lepivé a vy potřebujete, aby vám někdo podal ruku a pomohl vám ven. Rodina a přátelé mohou být právě ti, kdo vám podají tu pomocnou ruku nebo vás někam táhnou, když sami neumíte. Je to k nezaplacení, mít takové lidi kolem, co si potrpí na ten správný druh strážných andělů.
Závěrem jakékoliv závěry
A tak jsme došli až ke konci našeho dnešního vyprávění. Deprese je téma, které může vypadat jako velké černé monstrum, ale stejně jako každý špatný sen, i ono se dá překonat. S trochou úsilí, správnou pomocí a podporou od lidí, kteří nás mají rádi, můžeme najít cestu ven z temnot a možná dokonce zjistíme, že tahle nepříjemná zkušenost nás naučila něco důležitého o nás samotných. Tak a teď si dovolím trochu toho optimistického smýšlení, kterým jsem občas obviněna, a řeknu: Ať už máte den šedý nebo duhově barevný, jste silnější, než si myslíte, a na každém z nás je něco, za co stojí bojovat.
